Jdi na obsah Jdi na menu
 


Knížky

17. 3. 2014

Vždycky jsem měla ráda knížky. Četla jsem hodně, četla jsem ráda. Kdybych si nemohla kupovat knížky, asi bych byla nemocná .

Byly doby, kdy jsem dokázala přečíst knížku na jeden zátah, dokud jsem ji nedočetla, byla jsem protivná a nebyla se mnou řeč. Knížka, která se mi líbila, musela být moje, musela jsem ji mít, abych se k ní mohla kdykoliv vrátit...

Mám hodně knížek. Většinu knížek, které jsem si kdy koupila, jsem taky přečetla. Nějaké jsem zdědila, a ty všechny přečtené nemám... ale určitě na to dojde .

Jaké knížky mám ráda?

Krátce řečeno dobré knihy. Nebráním se skoro žádnému žánru, byly doby, kdy jsem hltala doslova všechno. Pak přišla doba, kdy jsem nebyla schopná se na čtení knížek soustředit. Ale doba, kdy mě čtení baví, se vrátila a čtení mě uklidňuje. Je tedy pravda, že v současné době hodně tvořím, píšu, fotím a upravuju fotky, takže mě moc času na čtení nezbývá, ale přesto kniha vždycky zůstane u mě na předních místech .

Mám ráda knihy o zvířatech, samozřejmě o psech obzvlášť. A to jak odborné, naučné, tak i humorné nebo jen vyprávění. Mám ráda životopisné romány, ale přečtu si ráda i dobrou detektivku. Někdy se stane, že člověk není na danou knížku dostatečně připravený a zralý, nerozumí jí, taky se mi to stalo. To ji pak odložím, ale věřím, že se k ní jednou vrátím... a třeba jí pochopím.

Obě moje dcery, myslím, zdědily lásku ke knihám po mě. Všechny máme narvané knihovny k prasknutí a stále kupujeme nové .

Když jsem byla v pubertě, psávala jsem si "čtenářský deník". Byl to tak trochu zvyk z doby povinnosti ve škole, ale mě to bavilo a psala jsem si ho, i když jsem už nemusela.

Z téhle doby mojí puberty mám také několik deníků, do kterých jsem si nejen vylévala svoji dušičku, ale také opisovala statě z knih, které mě připadaly zajímavé a oslovily mě.

A taky samozřejmě citáty... ty mám ráda dodnes...