Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rostu jako z vody

17. 9. 2014

ROSTU JAKO Z VODY

30. SRPNA 2013 S HANIČKOU A HONEYEM NA ZAHRADĚ

30. SRPNA NA ZAHRADĚ S HONEYEM A HANIČKOU

Poctivě se učím kousat a čuchat, trochu i poslušnost, ale s tou to s paničkou zatím moc nepřeháníme, protože jak rychle rostu, tak mě dost bolí nohy. Snad to brzy přejde, abych mohl skákat a běhat a taky lézt po těch krásných překážkách, co jsou na našem cvičáku. Po výškách, to já lezu rád, panička mi potom nadává, že si rozbiju čumec, ale já si prostě stejně nedám říct. Vlezu všude a všechno ukradnu, pak to rozkoušu. Honey na mě vždycky kouká a kroutí hlavou a panička, když přijde z práce všechno to, co já pracně rozkoušu, sbírá a nadává. Místo aby měla radost, jak jsem pracovitý... tak tomu já nerozumím.

Čuchám rád, moc mi to baví. Nejdřív jsme čuchali u tety Petry na zahradě, ale jak jsem se to už naučil, tak mě to na zahradě nebavilo. Teď už čucháme na hřišti anebo někde jinde na trávě. Už se těším, až budeme čuchat i někde jinde, ale teď už se brzy stmívá a panička je celý den v práci, tak chodíme jen když to stihne za světla. Škoda, že nečucháme denně, já to mám moc rád. Když bylo ráno kolem šesté ještě světlo, tak jsme čuchali i ráno, ale teď už je tma a pak panička spěchá do práce. A abyste si nemysleli, že kecám, tak se podívejte do fotogalerie, kde je vidět, jak jsem čuchal 15. října 2013 na tréninkovém hřišti fotbalistů.

Winny na stopě 15.10.2013

Listopad 2013

Tak, a máme tady podzim. Je to můj první podzim, panička pořád vykládá, jak napadne brzy sníh a bude zima. Sníh neznám, nevím co to je, ale když to panička pořádá říká, si bude mít pravdu. Jsem na něj tedy moc zvědavý.

Winny na obraně

Ochladilo se a den je moc krátký, ráno je dlouho tma a večer se brzy stmívá. Když je zataženo, je tma ještě dřív. A tak panička chodí za tmy ráno do práce a za tmy se vrací. Přes den se dost nudím, přestaly mě bolet nohy, a tak koukám, kde bych co sežral a co rozkousal. Panička se tak vždycky trochu zlobí, když přijde z práce, chvíli nadává a vůbec mě za to, jak jsem byl přes den pracovitý, nepochválí. Já to nechápu, a to se tak snažím. Dělám díry na zahradě, hrabu hlínu a házím jí všude okolo, nosím po zahradě polena, která má teta Petra na topení v krbu. Nosí je i Honey, můj vlkošedý kámoš. Taháme se občas o ně. Já strašně rád koušu Honeye do uší, on vždycky hystericky vyvádí a řve, asi ho to možná bolí... Když já si nemůžu pomoct.

Taky tahám bordel z venkovního krbu, roznáším to po zahradě, a to se paničce taky nelíbí. Včera jsem si dal práci a rozpletl jsem pletivo ve vrátkách k tetě Petře. Panička přišla až za tmy, a tak si toho nevšimla a já se tak těšil, že bude mít radost, že můžu prolézat na sousední zahradu. Zjistila to ale až dneska ráno, a to tedy koukala. Byla pěkně naštvaná, snažila se vrátka spravit, ale moc jí to nešlo... Tak přemýšlím, co budu dělat zítra, hračky už jsem skoro všechny rozkousal, a tak se asi zase budu nudit....

Dneska jsme byli kousat, byl tam nový pán s malým rukávem. Docela se mi to líbilo. Na place byl se mnou taky ještě jeden černý chlupáč, a ten mě bral ten rukáv. To mě tedy vadilo, tak jsem si ho dneska poprvé pro jistotu odnesl z placu až ke kotci. To byla panička spokojená... Jen nemáme z dneška žádné fotky, protože bylo hnusně a zataženo, tak se fotit nedalo. Ale něco jsme natáčeli na kameru, tak uvidíme, co s tím panička vyvede. Pořád ještě nemá hotové všechny fotky z léta a z tábora, tak nevím, kdy to všechno zvládne... 

Jsem už hodně velkej kluk

Je konec února 2014 a mě už bude pomalu rok. Už snad tolik nerostu jako doteď, ale jsem už hodně veliký, jsem dokonce větší než můj kamarád Honey.

 

Dávám Honeyovi pěkně zabrat, koušu ho do nohou, honím ho, jsem na něj pořádně drzý a Honey mě jen tak nepřemůže. A proto mě většinou podřizuje tak, že mě kouše do hlavy. To se většinou rychle podřídím, ale hned, jak mě pustí, jdu do něj neohroženě znovu. A tak mám hlavu samý strup... Panička nadává, že jsem jako z války, ale to se holt nedá nic dělat. Jsem puberťák, a podle toho se chovám.

Tyhle fotky jsou z 22. února 2014. Na to, že je únor, je moc krásně a vypadá to, že letos opravdu žádná zima už nebude, že už přišlo jaro. Tak to je prima, protože budeme brzy moci být celé dny venku i s paničkou. Celou zimu jsme čuchali a kousali, učím se také poslušnost. Doma, kde nás nikdo neruší, jsem šikovný a hezky cvičím. Ale na cvičáku, když jsou tam další pejskové, to se nemůžu soustředit, protože bych si chtěl hrát a honit se smajlík. Ale panička to většinou nedovolí. Snažím se, ale pořád to ještě není ono... Panička říkala, že je to každý den o nějaký malý kousíček lepší. Ještě pořád neumím zvedat nohu, když čůrám, jsem ještě štěně... ale brzy budu už velkej kluk! 

Winner z Gargamellu 11 měsíců

Naše hry s Honeyem

Hry s Honeyem 22. února 2014

 

Březen 2014

Je březen 2014, už jsem fakt velkej kluk, 16. března 2014 mě bylo celých dvanáct měsíců, tedy celiiičký jeden rok.

Winny štěká a kouše

Stopa 20. března 2014

dnes bylo naprosto špičkově . Teploučko, možná až moc, slunečno..., a tak jsme si dali s paničkou stopičku na tréninkovém hřišti fotbalistů, co je vedle našeho krásného cvičáku. Na cvičáku běhali stafordi a cvičili, ale já jsem s paničkou čuchal jako divý. Panička mi to našlápla docela dlouhé, takové patvary, ale já jsem jí převez a všechno jsem vyčuchal. Stopička byla asi dvacet minut stará, protože před námi na druhé straně placu čuchal Dustík s Anetkou

 

Na stopě 20.3.2014

 

img_7374.jpg